Mám odškrtnutou docházku na dalších dvou svatbách. A ty teda byly! Páteční jízda s nejlepšími kamarády, kteří budou vždycky nejvíc a takové skoro vzácné setkání pak umocnilo dojem na maximum. Na zpáteční cestě domů (půl čtvrté of course) jsme navíc chytli tu nejstrašnější průtrž s několika bouřkami, takže o zábavu bylo postaráno, zvlášť když náklaďákové tsunami zaživa pohřbilo slečny D. a E., které do té doby fintily s deštníkem. Scéna big splash nechť je zapsána do nejvtipnějších vzpomínek!
Sobotní skromný obřad se konal v kostele, do rodiny jsme přibrali novou tetičku, nacpali do sebe milion chodů jídla a litry vína (zvlášť ta Pálavička na přípitek ňamy ňamy!) a ze zahradní slavnosti se zvedli až někdy o půl druhé, což je v rámci oslav této rodinné větve přímo historický okamžik.
Odnesla jsem si únavovou virózu a zmenšenou nechuť se vdávat, protože to opravdu může být hezké, když tomu oba věří. To jsou věci, co. Na mé vizi se ale nic nemění, tak! :)
Sobotní skromný obřad se konal v kostele, do rodiny jsme přibrali novou tetičku, nacpali do sebe milion chodů jídla a litry vína (zvlášť ta Pálavička na přípitek ňamy ňamy!) a ze zahradní slavnosti se zvedli až někdy o půl druhé, což je v rámci oslav této rodinné větve přímo historický okamžik.
Odnesla jsem si únavovou virózu a zmenšenou nechuť se vdávat, protože to opravdu může být hezké, když tomu oba věří. To jsou věci, co. Na mé vizi se ale nic nemění, tak! :)
2 comments:
tu zase hykam smichy, nakladakove tsunami :D
no jinak to nejde :) mne se chce taky vzdycky pri te vzpomince jit do kleku :)
Post a Comment